Kujooni

Svého koníčka by měl mít každý z nás. Psychologové se totiž shodují, že pomáhají našemu psychickému zdraví a pohodě. Samozřejmě jich existuje nepřeberné množství, z kterého si můžeme vybrat. Nějaký si tak může najít každý z nás, podle svých zájmů i možností. Ovšem mezi zdaleka nejpopulárnější typ patří bezesporu sběratelství.

To láká velkou část lidí, zejména proto, že můžeme sbírat to, co nás zajímá. Koneckonců není náhodou, že sbírání známek patří mezi zdaleka nejikoničtější koníčky. Již jako děti jsme sbírali kartičky se sportovci, případně pokémony, a jsme ochotni do toho dát leckdy i velkou částku peněz. Je pak otázkou, proč vlastně právě sbírání je to, co nás láká.

Odpověď leží, jak už to tak bývá, v psychologii. Dnes máme již mnohem větší povědomí o tom, jak naše mysl funguje, a jaké jsou principy sbírání, ať už jde o známky, pohledy či kartičky se sportovci. To samozřejmě vědí i výrobci těchto sběratelských předmětů, a neváhají toho využívat.

Především tu jde o dopamin, hormon štěstí, který se nám vyplavuje do žil zejména v případě, že se nám podaří sehnat nějaký skutečně vzácný kousek. A tento pocit si můžeme částečně vyvolat, pokud se na danou věc znovu podíváme. Tedy alespoň po nějakou dobu.

To je totiž to tajemství – chceme tento pocit opět zažít, a proto hledáme stále vzácnější a vzácnější kousky. Navíc chceme, aby měla naše sbírka co největší hodnotu. Tomu pomáhá, když slyšíme, že něčí dosahuje i milionových hodnot, a my chceme, aby tomu tak bylo. Považujeme to totiž za zábavou a rychlou možnost, jak zbohatnout. Neuvědomujeme si však, že to tak často nefunguje, a že abychom měli hodnotnou sbírku, musíme do ní především značně investovat – a tolik většina z nás nemá.

Proto bychom měli být se sbíráním opatrní. Jistě, je to pěkný koníček, avšak stejně jako ostatní, je potřeba jej provozovat s rozumem, aby se nám nevymkl z rukou.